|
|
Bolest u pacientů s roztroušenou sklerózou
Paulů, Kateřina ; Novotná, Klára (vedoucí práce) ; Grosserová, Barbora (oponent)
práce: Bakalářská práce se zabývá tématem bolesti u pacientů s roztroušenou sklerózou. Cílem práce je zmapovat výskyt bolesti mezi pacienty s roztroušenou sklerózou, její lokalizaci, časový průběh, vyvolávající faktory, typ, charakter, intenzitu a některé její další aspekty prostřednictvím zkrácené české formy standardizovaného dotazníku McGillovy univerzity. Práce je složena z části teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá jednak problematikou bolesti obecně, ale také se zaměřuje na jednotlivé typy bolesti, které jsou charakteristické pro roztroušenou sklerózu. Praktická část se opírá o sběr dat pomocí dotazníkového šetření, které se zaměřuje na zmapování výskytu bolesti, její umístění, charakter, délku trvání, intenzitu a další případné související faktory. Ke sběru dat jsem využila kratší formu české verze standardizovaného dotazníku McGillovy univerzity. Dotazníkové šetření bylo uskutečněno u pacientů Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kterým byl předložen dotazník v papírové podobě. Informace, které jsem získala jsem zpracovala do grafů a tabulek. Výsledky ukázaly, že bolest je přítomna u 60 % respondentů s roztroušenou sklerózou, nejčastěji je lokalizovaná v oblasti páteře a dolních končetin. Intenzita bolesti se pohybuje spíše v nižších...
|
|
|
Procedurální bolest u dětí v intenzivní péči
Duchoň, Jan ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Sedlářová, Petra (oponent)
Diplomová práce Procedurální bolest u dětí v intenzivní péči 11 ABSTRAKT Východiska: Tato diplomová práce se zabývá účinkem farmakologického přístupu topického anestetika EMLA a nefarmakologického přístupu vizuální distrakce na proce- durální bolest a strach při zavedení periferního žilního katétru (zkr. PŽK) u dětí v pro- středí intenzivní péče. Cíle: Cílem teoretické části práce bylo přinést systematický přehled relevantních studií, které se zabývaly účinky farmakologických i nefarmakologických intervencí na zvládání procedurální bolesti a strachu z ní u dětí od 6 do 18 let při zavedení PŽK. Cílem empirické části práce bylo zjistit, zda je použití topického anestetika EMLA u dětí od 8 do 18 let věku podstupujících zavedení PŽK účinnější ve snižování procedurální bolesti a strachu z bolesti než vizuální distrakce a zda je úroveň procedurální bolesti u těchto dětí s ohle- dem na poskytnutou terapii ovlivněna sociodemografickými a klinickými proměnnými. Metodika: Systematické vyhledávání probíhalo v pěti relevantních databázích dle para- metrů PRISMA. Do systematického přehledu bylo zahrnuto n = 16 randomizovaných studií. Do prospektivní, randomizované studie bylo zařazeno n = 90 pediatrických pacien- tů ve věku od 8 do 18 let, podstupujících zavedení PŽK, kteří byli od dubna 2022 do února 2023...
|
|
|
Alternativní postupy v terapii pooperační bolesti u pacientů po transplantaci ledviny od žijícího dárce
Nová, Michaela ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
K hlavním kritériím zvládnutí dobré pooperační péče patří efektivní a vhodná volba terapie bolesti. Prožívání bolesti je ryze individuální pocit každého z nás, a tak je velmi důležité v tomto období podání adekvátní a dostatečné analgezie. Moderní management terapie pooperační bolesti využívá preparáty různých farmakologických skupin, které se potencují a tím potlačují efektivněji bolest. Tímto mechanismen můžeme snížit celkovou podanou dávku analgetik, konkrétněji především redukovat dávky opioidů, které mají vyšší riziko vedlejších nežádoucích účinků. V této práci bych chtěla popsat využití tzv. analgetického katetru (dále AK) jako jednu z alternativ v algoritmu terapie pooperační bolesti. Analgetický katetr umožňuje kontinuální podání lokálních anestetik, konkrétně 0,5 % bupivacainu, které působí v operační ráně. Cílem je zjistit a ověřit, zda-li analgetický katetr je metoda, která zajišťuje kontinuální analgezii a tím, i snížuje celkovou spotřebu opioidů. Výzkumná data budu zjišťovat kvantitativním výzkumem pomocí dotazníkového šetření. Nestandardizovaný dotazník vlastní tvorby bude zpracován v papírové formě a bude k dispozici nelékařskému zdravotnickému personálu, který provádí ošetřovatelskou činnost u konkrétních pacientů. Spektrum pacientů je velice specifické, jedná se o pacienty, kteří...
|
|
|
Alternativní postupy v terapii pooperační bolesti u pacientů po transplantaci ledviny od žijícího dárce
Nová, Michaela ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
K hlavním kritériím zvládnutí dobré pooperační péče patří efektivní a vhodná volba terapie bolesti. Prožívání bolesti je ryze individuální pocit každého z nás, a tak je velmi důležité v tomto období podání adekvátní a dostatečné analgezie. Moderní management terapie pooperační bolesti využívá preparáty různých farmakologických skupin, které se potencují a tím potlačují efektivněji bolest. Tímto mechanismen můžeme snížit celkovou podanou dávku analgetik, konkrétněji především redukovat dávky opioidů, které mají vyšší riziko vedlejších nežádoucích účinků. V této práci bych chtěla popsat využití tzv. analgetického katetru (dále AK) jako jednu z alternativ v algoritmu terapie pooperační bolesti. Analgetický katetr umožňuje kontinuální podání lokálních anestetik, konkrétně 0,5 % bupivacainu, které působí v operační ráně. Cílem je zjistit a ověřit, zda-li analgetický katetr je metoda, která zajišťuje kontinuální analgezii a tím, i snížuje celkovou spotřebu opioidů. Výzkumná data budu zjišťovat kvantitativním výzkumem pomocí dotazníkového šetření. Nestandardizovaný dotazník vlastní tvorby bude zpracován v papírové formě a bude k dispozici nelékařskému zdravotnickému personálu, který provádí ošetřovatelskou činnost u konkrétních pacientů. Spektrum pacientů je velice specifické, jedná se o pacienty, kteří...
|
|
|
Vnímání bolesti versus management bolesti v profesi sestry
BLÁHOVÁ, Kateřina
Práce je věnována vymezení problematiky managementu bolesti, role sester v rámci práce s pacientem s bolestí a zejména vnímáni bolesti pacientů sestrami. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit a přiblížit postupy managementu bolesti a zároveň zviditelnit, jak sestry vnímají a prožívají péči o pacienta s bolestí. Vypracování empirické části práce bylo provedeno formou kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a pacienty. Rozhovorů se zúčastnilo 12 sester a 8 pacientů. Na podkladě výsledků výzkumného šetření jsme zvolili jako doplňkovou metodu skryté zúčastněné pozorování. Pozorováno bylo celkem 6 sester při péči o pacienty v pooperačním období. Sestry hodnotí bolest pacientů nejčastěji pomoci VAS, a však často hodnotu subjektivně odhadují. Zjištěné hodnoty zapisují pravidelně do dokumentace. Pro zvýšení efektivity hodnocení bolesti sestry doporučují větší spolupráci s lékaři. Zároveň sestry dokážou reagovat na verbalizaci bolesti pacientem i vnímat odlišnost komunikace v této situaci. V tišení bolesti pacientů u sester převládá aktivní přístup. Sestry mají základní poznatky o nefarmakologickém tišení bolesti. Vnímání bolesti sestrami je částečně ovlivněno dobou praxe a vlastním prožitkem bolesti. Negativně jsou sestrami vnímány situace, kdy intervence managementu bolesti nejsou u pacienta dostatečně účinné, nemohou kontaktovat lékaře nebo nemohou jednat podle svého nejlepšího uvážení. V tomto ohledu vykazují sestry známky distresu. Problém progreduje při práci s pacienty s chronickou bolestí. Sestry mají jen omezené možnosti rozšíření vzdělání v oblasti managementu bolesti a komunikace s pacientem s bolestí. Pacienti hodnotí péči sester o svou bolest většinou kladně, ale zároveň z jejich citací plynou pro sestry četná doporučení. Z empirického šetření vyplývá, že sestra se setkává s pacienty s bolestí při výkonu ošetřovatelské praxe takřka každý den a v tišení i hodnocení bolesti hraje nezastupitelnou roli. Toto exponování bolesti pacientů v sestrách zanechává většinou negativní emoční prožitky, jako je bezmoc, smutek nebo strach z komplikací. Jejich prožitky jsou ovlivněny více faktory. Celkově je problematika vnímání bolesti sestrami v porovnání s technikami managementu bolesti často opomíjená. Přesto je z pohledu psychické zátěže sester nezpochybnitelným faktorem, který si zaslouží hlubší prozkoumání.
|
host ::
RSS.